Kalendárium na měsíc prosinec

Karel ČAPEK (9.1.1890 - 25.12.1938)

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova. Otec Antonín byl lázeňským lékařem, zabýval se aktivně politikou a kulturou a také psal básně. Matka Božena sbírala lidové písně, pohádky a vyprávění. Karlův otec se díky své profesi lékaře nezdržoval doma příliš často, výchova Karla tedy ležela převážně na matce, která hodně ovlivnila jeho budoucí pohled na svět.

Karel měl dva sourozence – Josefa a Helenu. Josef byl od Karla o tři roky starší, byl to úspěšný malíř, grafik, ilustrátor a spisovatel. Jeho nejznámější knihou je „Povídání o pejskovi a kočičce“. Sestra Helena byla nejstarší ze tří sourozenců – byla nadaná hudebně a byla také literárně činná, kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy „Moji milí bratři“.

Rodina se ještě roku 1890 přestěhovala z Malých Svatoňovic do Úpice. Zde Karel začal o pět let později navštěvovat nejprve obecnou, poté i měšťanskou školu.

Roku 1901 se Karel stěhuje se svou babičkou Helenou do Hradce Králové a nastupuje zde na osmileté gymnázium, v roce 1904 je ale ze školy vyloučen kvůli předsednictví v tajném studentském spolku a tak se roku 1905 stěhuje do Brna, kde mu jeho již provdaná sestra Helena našla podnájem. V Brně pokračuje ve studiu na gymnázium, dokončí však pouze sextu (2. ročník SŠ) – rodiče se totiž rozhodli prodat majetek a odstěhovat se do Prahy. V Praze tedy Karel nastupuje do septimy (3. ročník) Akademického gymnázia, kde v roce 1909 maturuje s vyznamenáním. Týž rok se Karel zapisuje na Filozofickou fakultu, kde absolvuje dva semestry, poté absolvuje jeden semestr Berlíně a jeden v Paříži. Nakonec se vrací zpět do Prahy, znovu se zapíše na Filozofickou fakultu 29. listopadu 1915 dokončuje školu s titulem doktora filozofie. Dlouho nemůže najít práci z důvodu probíhající 1. světové války a proto začal překládat z francouzštiny.  Pár měsíců také působil jako vychovatel syna hraběte Lažanského či jako knihovník v Národním muzeu. Roku 1917 začne působit jako redaktor Národních listů, ze kterých v roce 1921 nakonec odejde, jeden z důvodů je aby vyjádřil nesouhlas s vyloučením jeho bratra Josefa z redakce. Začne tedy pracovat v Lidových novinách jako redaktor, kde jako první vymyslí a začne používat sloupek. Společně s bratrem taky začne vydávat časopis Nebojsa. Téhož roku se Čapek stal také dramaturgem Vinohradského divadla, v jehož souboru působila i Čapkova budoucí žena Olga.

22. 3.1922 byl Čapek představen T. G. Masarykovi, s nímž navázal hluboké přátelství.

Karel Čapek se stal v lednu 1925 členem pražského PEN klubu, později byl zvolen předsedou, kterým byl celých 12let.  Krédem klubu bylo dbát o svobodu slova a tisku. Činnost PEN klubu byla během druhé světové války pozastavena a obnovení nastalo až v létě 1989. O rok později se Československý PEN klub rozdělil na Slovenský Penklub a Český penklub – ten existuje dodnes a má zhruba 200 členů.

Zhruba od roku 1925 začal Karel Čapek pořádat přátelské páteční besedy ve své vile na Vinohradech se svými přáteli. Postupně se účastníkům těchto besed začalo říkat Pátečníci. Byla to skupina intelektuálů, do které patřili známé kulturní a politické osobnosti, kromě bratrů Čapkových třeba TGM, Fráňa Šrámek nebo Ferdinand Peroutka.

16. srpna 1935 se Karel na vinohradské radnici oženil se svou dlouholetou přítelkyní a herečkou Olgou Scheinpflugovou. Následně spolu cestovali po Norsku, Dánsku a Švédsku.

Karel Čapek zemřel na zápal plic 25. prosince 1938. Jeho pohřeb se konal na Vyšehradě a vedl ho jeho přítel opat Vyšehradského kláštera. Náhrobek je zhotovený podle návrhu Josefa Čapka.