kalendárium na březen
Olga Hejná se narodila 13.3. 1928, sochařka, spisovatelka, autorka rozhlasových pořadů a ilustrátorka. Dětské knížky, které často doprovází svými kresbami, jsou lyrické fantazijní obrazy, které rozvíjejí obrazovou představivost dětí a svědčí o autorčině smyslu pro humor a nonsensové situace.
Karel Poláček se narodil 22.3. 1892, spisovatel a novinář. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou. Pocházel z rodiny židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Již od 15 let žil Poláček v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu. Po gymnáziu pak studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity, ale studie nevítaně zasáhla první světová válka a Poláček se do Prahy vrací až po ní. Stal se redaktorem Lidových novin. Přispíval do nich svými sloupky, reportážemi ze soudních případů, povídkami a fejetony. Za okupace psal do novin pod jménem malíře Vlastimila Rady. Aby se uživil, začíná Poláček místo právnických znalostí uplatňovat v žurnalistice spíše svůj literární talent a ostré postřehy. V novinářské činnosti přetrvává až do roku 1939, kdy je jeho poklidná činnost zase přerušena, tentokrát vpádem německých fašistů. Karel Poláček byl Žid a k jeho velké smůle se stali právě Židé terčem největší německé nenávisti. Proto, jako statisíce jiných Židů, byl v roce 1943 odvlečen do Terezína (přihlásil dobrovolně do transportu poté, co do něj byla zařazena jeho životní družka) a pak transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 19. Října 1944 umírá. Námětem Poláčkových próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Satirický je Dům na předměstí s postavou jeho nesnášenlivého majitele nadstrážníka Faktora. Naopak komický ráz má román Muži v offsidu, o otci a synovi-fotbalových fanoušcích, s výstižným popisem psychologie sportovních diváků. Komický je i hrdina románu Micholup a motocykl - svými „výhodnými“ nákupy (například motocyklu, i když neumí řídit). Do svého rodiště umístil Poláček děj románové tetralogie (pátý díl nedokončen): Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno. Zobrazuje v ní občany města od žebráků po důstojníky, především však rodinu mladého Jaroslava Štědrého. To vše v dusné atmosféře před 1. světovou válkou a během ní. Ani za války se však nedovedou zbavit svých malicherných slabostí. Za okupace vydal Poláček pod jménem Vlastimila Rady román opět z maloměstského prostředí – Hostinec u Kamenného stolu. Posmrtně pak byla vydána Poláčkova humorně laděná kniha Bylo nás pět. Pro děti je také určená pohádka Edudant a Francimor. Poláček byl mimo jiné i velkým znalcem a sběratelem židovských anekdot.
Romány:
Muži v offsidu, Lehká dívka a reportér, Hráči, Dům na předměstí, Hlavní přelíčení, Michelup a motocykl, Okresní město.
Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně – Židenicích. Byl nejvýznamnějším českým prozaikem konce dvacatého století. Ve svých knihách byl vynikajícím vypravěčem, což z něj učinilo prozaika světové úrovně. Do literatury vstoupil v 50. letech. Vystudoval práva, měl ale různá zaměstnání – byl dělníkem v ocelárnách na Kladně, číšníkem, výpravčím v Kostomlatech nad Labem, úředníkem, baličem starého papíru ve sběrných surovinách, jevištním technikem, od roku 1963 spisovatelem. Po roce 1968 mu bylo dočasně zakázáno publikovat, díla vycházela v samizdatu, nebo v cizině. Od roku 1975 smí opět volně tvořit a vydávat knihy. Navázal na Haškovo výtečné vypravěčské umění, líčí zážitky z dětství, okupace, života v Praze i v Polabí – Kersko. Zná prosté lidi (figurky), má zálibu v groteskních situacích, neobvyklých povahách a šokujících nápadech. Psal povídky a novely silně aktualizovaným (neotřelým) jazykem. Část jeho díla byla i zfilmována (Slavnosti sněženek, Ostře sledované vlaky).
Jeho dílo podstatně ovlivnilo vývoj české prózy jak stylově, tak tématicky. Stejně významný je Hrabalův vliv ve filmu a divadle. Základním přínosem jeho většinou krátkých próz je prezentace hovorového proudu, obecného jazyka a obyčejného člověka jako nepatetického hrdiny. Ironie, humor, ostrý střih a dokonale zachycené detaily vytvářejí čtenářsky vděčný prostor, v němž autor bez zábran střídá hospodský hovor s filozofickými sentencemi, lidová moudra s poučkami kunsthistoriků.
Romány: Městečko u vody, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Taneční hodiny.
Jan Amos Komenský se narodil 28.3. 1592, pravděpodobně v Nivnici u Uherského Brodu v měšťanské bratrské rodině, která zastávala ve vesnici Komňa rychtářský úřad. Ke Komni se vrátil, když si vybíral svoje spisovatelské příjmení. Na své dětství vzpomíná jako na období plné zvratů. Rodiče mu záhy zemřeli a dobu bočkajových vpádů prožil u tety ve Strážnici. Obrat v jeho životě nastal roku 1608, když se jako šestnáctiletý dostal do bratrské školy v Přerově, sídla latinské školy zřízené Karlem st. ze Žerotína. Zde získal první systematické vzdělání. Studium dokončil po třech letech a roku 1611 zásluhou správce bratrského sboru odešel na akademii do Herbornu, která vynikala přísností kázně a vědeckým významem profesorů. V letech 1613- 1614 studoval na teologické fakultě v Heidelbergu. Studium ho velmi ovlivnilo a dalo podnět k celoživotním snahám. Po návratu na Moravu učil na bratrské škole v Přerově. Od roku 1618 působil jako duchovní správce ve Fulneku a věnoval se výchově svěřené mládeže. Když začala po bitvě na Bílé hoře řádit protireformace, skrýval se nejdříve u svých přátel ve východních Čechách. Roku 1628 odešel natrvalo z vlasti. Nejdříve se usadil v sídle polské Jednoty bratrskév Lešně, kde žil do roku 1656 s přestávkami vyplněnými pobytem v Anglii, ve Švédsku v nynějším Elblagu u Gdaňska a v Blatném Potoku v Uhrách. Při požáru Lešna v roce 1656 mu shořel veškerý majetek a s ním i vzácné rukopisy. V červenci roku 1656 byl pozván Vavřincem de Geerem do Amsterodamu, kde prožil poslední léta svého života. Zemřel 15.11. 1670 a je pochován v Nardenu. Dílo Jana Amose Komenského je rozsáhlé a všestranné. Za jeho života vyšlo česky, latinsky a v dalších četných překladech. V mládí zaměřil svoji činnost k soudobým kulturním potřebám české společnosti. Načrtl program rozvoje české vědy ve výzvě (Vzdělancům svého národa), kterým předeslal původní znění svého encyklopedického díla (Divadlo světa). Návrh demokratické školské soustavy podal v České didaktice, která byla přepracována latinsky jako Velká didaktika. Komenský v ní formuloval moderní pedagogické zásady. Evropské proslulosti dosáhla latinská jazyková příručka (Brána jazyků otevřená a obrázkový Orbis pictus (Svět v obrazech). Pedagogické spisy vydal souborně jako Opera didactica omnia (Sebrané spisy vychovatelské). Záměrem Komenského bylo dosáhnout nápravy lidských věcí. Nepříznivé okolnosti mu však nedovolily dílo Všeobecná porada o nápravě lidských věcí. Dopsat. K nejvýznamnějším prózám české literatury 17. století patří alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce, motiv poutníka a jeho konfliktu se světem. Víra v lepší budoucnost vyznívá v Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské. Jan Amos Komenský usiloval o trvalý mír a bratrství mezi národy. I když prožil většinu života v exilu, ani protireformační cenzura nezabránila pronikání jeho prací do vlasti.
Jiří Wolker se narodil 29.3. 1900, český básník. Člen Literární skupiny a Devětsilu. Psal verše, objevující svět prostých věcí (Host do domu) a vyjadřující touhu po harmonických vztazích lidí i věcí (Svatý Kopeček). Je autorem sociálně baladických básní (Těžká hodina). Psal také pohádky (O miliónáři, který ukradl slunce) a dramata (Tři hodiny).
Michal Viewegh se narodil 31.3. 1962, prozaik, dramatik a publicista. Vtipný a ironický vypravěč, pracuje s nadsázkou a parodií. Nejúspěšnější z jeho pěti dosud vydaných knih je román Báječná léta pod psa, za který získal cenu Jiřího Ortena.